Planety sluneční soustavy: Podrobný průvodce – od Merkuru až po Neptun a Pluto!

Sluneční soustava je víc než jen pár planet kroužících kolem Slunce. Je to fascinující kosmická aréna plná extrémů – od spalujících teplot Merkuru až po ledové větry Neptunu. A i když už Pluto není považováno za "plnohodnotnou" planetu, jeho příběh rozhodně stojí za zmínku.

🎥 Podívej se na naše YouTube video k tomuto tématu:

Merkur – pekelně blízko Slunci

Merkur je nejmenší a zároveň nejbližší planeta ke Slunci. Přestože je tak blízko, na některých místech je led! Dny tam trvají déle než roky a teplotní výkyvy jsou extrémní – až +430 °C ve dne a -180 °C v noci. Povrch připomíná Měsíc a gravitace je tak nízká, že byste si mohli připadat jako astronaut i bez skafandru.

Venuše – peklo s atmosférou

Venuše je podobná velikostí Zemi, ale to je asi tak všechno. Její atmosféra je tvořena převážně oxidem uhličitým, s hustými kyselinovými mraky. Teploty tu dosahují 470 °C – dost na to, aby roztavily olovo. Navíc se otáčí opačně než ostatní planety a její den trvá déle než rok!

Země – modrá perla života

Naše Země je zatím jediným známým místem ve vesmíru, kde existuje život. Má ideální podmínky: voda v kapalném stavu, stabilní atmosféra, magnetické pole chránící před radiací a Měsíc, který stabilizuje rotaci. Ačkoli ji bereme jako samozřejmost, Země je ve vesmíru neuvěřitelnou výjimkou.

Mars – rudý soused a možný budoucí domov

Mars fascinuje lidstvo už stovky let. Má ledovce, polární čepičky, největší sopku ve sluneční soustavě (Olympus Mons) a stopy po dávné vodě. Atmosféra je řídká a teplota mrazivá, ale mise jako Perseverance či plánované lety s posádkou od SpaceX přibližují možnost lidské kolonizace.

Jupiter – plynulý král obrů

Největší planeta sluneční soustavy je obrovský plynní obr, který by dokázal "spolknout" všechny ostatní planety dohromady. Jeho Velká rudá skvrna je gigantický bouřkový systém a magnetické pole Jupitera je nejsilnější ze všech planet. Má přes 90 měsíců – včetně Evropy, na které by mohla být podledová oceánská forma života.

Saturn – mistr prstenců

Saturn je ikonický díky svým prstencům, které jsou tvořeny ledem a prachem. Ale věděli jste, že by Saturn plaval ve vaně, kdyby nějaká byla dost velká? Je totiž nejméně hustou planetou. Také má více než 140 měsíců – včetně Titanu, který má hustou atmosféru a je kandidátem na mimozemský život.

Uran – nakloněný obr

Uran se otáčí "naležato", pravděpodobně kvůli obřímu nárazu v minulosti. Má namodralou barvu díky metanu v atmosféře a teploty padají až na -224 °C – nejnižší v celé soustavě. Je to první planeta objevená dalekohledem (1781).

Neptun – temný a větrný

Neptun je nejvzdálenější planeta. Má nejsilnější větry ve sluneční soustavě (až 2 100 km/h!) a tmavomodrou barvu. Jeho měsíc Triton je jedním z mála, který obíhá opačným směrem – možná jde o zachycený objekt z Kuiperova pásu.

Pluto – padlá planeta s velkým srdcem

Ačkoli bylo Pluto v roce 2006 přeřazeno mezi trpasličí planety, stále má místo v našich srdcích. Povrch má zmrzlý dusík, ledové hory a obří "srdce" – světlou oblast pojmenovanou Sputnik Planitia. Sonda New Horizons v roce 2015 odhalila jeho nádherné detaily.

BONUS: Co je vlastně trpasličí planeta?

Podle definice Mezinárodní astronomické unie musí planeta:

1. obíhat kolem Slunce,

2. mít dostatečnou hmotnost, aby byla kulatá,

3. "vyčistit" své okolí od jiných objektů.

Pluto nesplňuje bod 3 – jeho dráhu sdílí s objekty Kuiperova pásu. Proto už není "oficiální" planeta.

Shrnutí: Tabulka planet

Planeta Typ Průměrná teplota Počet měsíců Zajímavost
Merkur Kamenná ± 170 °C 0 Extrémní teploty
Venuše Kamenná 464 °C 0 Nejžhavější planeta
Země Kamenná 15 °C 1 Jediná s životem
Mars Kamenná -60 °C 2 Nejvyšší hora (Olympus Mons)
Jupiter Plynný obr -110 °C 90+ Největší planeta
Saturn Plynný obr -140 °C 140+ Majestátní prstence
Uran Ledový obr -195 °C 27 Rotace "naležato"
Neptun Ledový obr -200 °C 14 Nejrychlejší větry
Pluto Trpasličí -230 °C 5 Má "srdce" na povrchu

Závěrem: Sluneční soustava je neuvěřitelně rozmanitá

Každá planeta je svým způsobem unikátní. Některé mají prstence, jiné desítky měsíců, a další jsou tak extrémně horké nebo chladné, že by tam člověk nepřežil ani sekundu. A právě tahle rozmanitost dělá ze sluneční soustavy perfektní laboratoř na poznání vesmíru.